Dělali jsme kampaň na fakultě. Mohly by se od nás politické strany učit?

Slovo pouta v názvu, úchylně růžová barva vizuálu, bravíčkový komix jako ústřední prvek kampaně, positioning kandidáta jako supermacha a nakonec těsně druhé místo. Přesto ji učitelé z katedry - tedy slovutní čeští politologové - označili za "kampaň nové generace" a vysekli jí i jiné poklony. V čem byla tahle kampaň tak dobrá?

Višňové pivo. Třikrát. Jedno normální. A čaj. Pět studentů politického marketingu se na začátku jarního semestru sešlo v brněnské hospodě u Richarda. Na programu bylo plánování kampaně, se kterou jsme měli vyhrát fiktivní volby na Fakultě sociálních studií. Název? Brainstorming. Výběr čtyř nejlepších a testing na publiku. Program? Uděláme průzkum, co by studenti chtěli. Barvy? Růžová s černou. Logo - šlohnem z Googlu. A už to jelo.

Logo+nazov_3000x3000.jpg

Takhle nějak se začala naše cesta kurzem "Volební kampaň v teorii a praxi - interaktivní workshop". Skvělý předmět, který už několikátým rokem přináší vzrušení ale i zmatení mezi studentskou obec, vedou Anna Matušková a Otto Eibl. Studenti jsou v něm rozděleni do skupinek a mají semestr na to, aby připravili kampaň pro svou fiktivní stranu. O vítězích pak ale rozhodují skutečné volby, ve kterých může hlasovat na osm set spolužáků z kateder politologie a mezinárodních vztahů. Do kurzu pravidelně přicházejí odborníci, kteří nejen předávají své zkušenosti z praxe a vysoké politiky, ale také radí studentům s jejich projekty. Letos mezi nás zavítali například autor spotu přemluv Bábu Marek Prchal, vedoucí on-line komunikace TOP09 Petr Ducháček, politický stratég Michal Novota a vyzkoušeli jsme si i debatu vedenou moderátorem Dvaceti minut radiožurnálu Martinem Veselovským. Kurz byl asi ten nejzábavnější a nejpraktičtější, jaký jsem na fakultě zažil, a všem bych ho doporučil. Ale zpět k naší kampani.

"Celá vysoká je o zásunu"

Ač by se to nemuselo zdát, všechno bylo dokonale dopředu naplánované a ušité na míru voličstvu. Název, logo i program jsme vybrali podle průzkumu, co jsme si mezi spolužáky udělali. Příběh naší fotostory, která se odehrávala v reálném čase a prolínala se s reálnými událostmi, byl vymyšlený na dva měsíce dopředu.

Volte s láskou.jpg

Celou kampaň jsme postavili na několika zásadních zjištěních:

  1. Studentské publikum nechce vážný program. Chce se bavit.
  2. Kampaň musí mít jednotné téma, které se bude prolínat do všech jejích složek. V našem případě to bylo: láska, sepětí, výjimečnost.
  3. Nejsilnější a nejsnáze konzumovatelný a rozkodovatelný je lidský příběh. Proto jsme se vykašlali na stranu, vše postavili kolem jednoho kandidáta (shodou okolností mojí maličkosti) a připravili příběh o lásce s dramatickou zápletkou a šťastným koncem.
6_1.jpg

Největší úspěchy kampaně

V rámci kampaně se nám podařilo zapojit pár celkem originálních prvků, jako například instalace papírové figuríny lídra v životní velikosti na chodbu fakulty. Za největší úspěchy ale považujeme následující:

  • úspěšné objímání budovy fakulty, na které jsme dostali 250 lidí
  • protlačení události do médií včetně MF Dnes a Českého rozhlasu
  • totální mystifikace voličů naší fotostory ("A chodíš ty teda s tou Klárou nebo ne?")
  • 190 fanoušků na Facebooku
  • kolem 40 hostů na předvolebním mýtinku "grilování s Politologickými pouty"
  • nejkrásnější fanouškovská fotka v historii politiky (nezinscenovaná, nedomluvená, autentická)
220970_214214268597278_202279636457408_781384_8227982_o.jpg

Přesto všechno jsme nakonec skončili až druzí za Unií 4. poschodí. Rozdíl byl sice zanedbatelné tři hlasy, ale i tak nás překvapil, protože podle předvolebních průzkumů jsme jasně vedli. Na vysvětlení naší prohry mám dvě hypotézy. Unie 4. poschodí využila dvou nástrojů, které jsme my opomenuli: 1) chodili se svou krátkou prezentací do hodin, kde studenti usazení v lavicích nemohli jejich sdělení uniknout 2) v den voleb poslali skrze sekretářku GOTV mail všem studentům, zatímco my jen stovce našich příznivců, na které jsme si maily sehnali. V obou případech byli kluci z unie zkrátka drzejší a uplatnili postupy, které jsme my nepovažovali za úplně košer.

244111_1946541390625_1455243431_2121813_7526033_o.jpg

Tyto hypotézy si nicméně nemůžeme nijak ověřit, protože volební výsledky přišli ve formě jednoho souhrnného čísla. Kdybychom dostali volební data rozsekaná například podle pohlaví, ročníků a studijních oborů, mohli bychom lépe usuzovat na to, jak naše kampaně na koho zabrali a jestli se stranám podařilo oslovit jejich segment voličů, na který primárně cílily. (Že by nápad na vylepšení pro příští rok?).

Víc se o kampani můžete dozvědět z přednášky, kterou jsem o ní udělal na Politologickém Barcampu. Kladu v ní pro mě důležitou otázku: Byla to opravdové politická kampaň v malém nebo spíše skautské cvičení? Co myslíte vy? Budu rád, když mi napíšete do komentů.

Pavel Šíma +420 721 881 783 pavel@pavelsima.cz Marketingový konzultant